Hradec has been Kings and Queens

Program

Slavnosti se uskuteční ve dnech 5. – 6. 9. 2025 na Velkém a Malém náměstí, v Žižkových sadech a na dalších místech v historickém centru města Hradce Králové. 

pátek 5. 9. 2025
Velké náměstí 16:00 - 20:30
Žižkovy sady 10:00  - 20:30        

sobota 6. 9. 2025
Velké náměstí  10:00-21:00        
Žižkovy sady 10:00  - 19:30
Malé náměstí 10:00 – 19:30

Program

Velké náměstí

16:00 otevření tržiště (lidově řemeslný jarmark)
doprovodný program
19:30 večerní koncert
20:30 loučový průvod

Žižkovy sady

10:00 – 13:30 ukázky středověkého života, lovecké ukázky
16:00 – 20:00 doprovodný program
20:30 loučový průvod

Žižkovy sady

Velké náměstí

10:00 otevření tržiště (lidově řemeslný jarmark)
dopolední doprovodný program
14:00 slavnostní průvod – Hradec v zrcadle staletí
15:00 -19:00 odpolední doprovodný program
19:30 večerní koncert
21:00 komponovaná večerní show

Žižkovy sady

10:00 otevření dobých táborů (období Elišky Rejčky, Karla IV. a doby husitské)
dopolední doprovodný program
14:00 slavnostní průvod – Hradec v zrcadle staletí
15:00 -19:30 odpolední doprovodný program

Malé náměstí

10:00-19:30 otevření dobých táborů (období 30. leté války, Marie Terezie
a bitvy u Hradce Králové 1866)
doprovodný historický program

Historie

Slavnosti královny Elišky se v Hradci Králové konají od roku 2002 o prvním zářijovém víkendu. Připomínají dobu, kdy si královna Eliška Rejčka zvolila město za své sídlo a Hradec Králové se stal v letech 1308–1318 jedním z kulturních a hospodářských center. Slavnosti pořádá Agentura Armentum ve spolupráci s městem a Adalbertinem. Každoročně se jich účastní tisíce návštěvníků.

Významné epochy města:

Přemysl Otakar I. 

Ve 13. stol. se stal Hradec stržním předhradím královským městem. První písemná zmínka je z roku 1225, kdy zde často přebýval Přemysl Otakar I. z rodu Přemyslovců, první český král, kterému se podařilo dědičně zajistit královský titul i pro své potomky.

Eliška Rejčka 

Alžběta Richenza (česky Eliška Rejčka) se v roce 1303 provdala za českého krále Václava II. Královnou se stala ovšem až po tříletém čekání. Po králově smrti v roce 1305 nakrátko ovdověla. O rok později se provdala podruhé, a to za Rudolfa I. Habsburského. Ten jí roku 1307 věnoval spolu s dalšími majetky také město Hradec nad Labem. Eliška se ještě téhož roku po Rudolfově smrti do Hradce odstěhovala s celým svým dvorem.
Pobyt královny a jejího skvělého dvora posílil prestiž města a vedl k jeho rozkvětu. 
Elišce je také připisován podnět a finanční příspěvek k výstavbě chrámu sv. Ducha, který byl založen v roce 1308.
V benediktinském klášteře v Opatovicích a snad i přímo v Hradci soustředila Eliška Rejčka písaře a malíře, kteří vytvořili větší knižní dílnu. Dnes je známo 9 velmi kvalitních, miniaturami zdobených rukopisů liturgického obsahu z jejich produkce. Tvorba písařské dílny kulturně ovlivňovala široké okolí, které nebylo znalé čtení a psaní. 
Za Eliščina pobytu došlo k výraznému rozvoji řemesel a hospodářské prosperity města. 

Alžběta Pomořanská 

Česká královna a římská císařovna, čtvrtá manželka Karla IV. Lucemburského. V roce 1368 
ji samotný papež korunoval na císařovnu. Byla obdařena neobvyklou fyzickou silou, zděděnou po dvojici litevsko-ruských praprarodičů. Traduje se, že holýma rukama lámala meče a ohýbala podkovy. Hradec Králové byl jejím věnným městem, kde žila po ovdovění až do své smrti l.p. 1393.

Husité 

Při husitské revoluci se město postavilo na stranu Jana Žižky, který počeštil město. Žižka ve městě často pobýval a v okolí města svedl několik bitev. Žižkovo tělo bylo v roce 1424 pohřbeno v kostele Svatého Ducha v Hradci Králové. Skladba městského společenství se během husitského období značně proměnila. Natrvalo zmizel královnin dvůr, kostely byly zbaveny své okázalé výzdoby a své funkce nevykonávali ani královští úředníci. Až v roce 1459 potvrdil Jiří z Poděbrad městu všechny svobody a privilegia, jež mu udělili předchozí čeští panovníci.

Období 30. leté války 

Třicetiletá válka propukla Pražskou defenestrací 23. května 1618. Toto válečné období bylo pohromou pro město Hradec Králové. Umístění císařské posádky a švédská okupace sužovaly město hmotně i duchovně. Švédské vpády postihly Hradec nejen vysokým výpalným, ale i těžkými ztrátami na obytných domech na předměstích a na uměleckých a stavebních památkách. Rozsáhlá a lidnatá předměstí byla proměněna v poušť. 


Období Marie Terezie a Sedmileté války

Sedmiletá válka byla rozsáhlým ozbrojeným konfliktem mezi ústředními evropskými mocnostmi. Pruská armáda obsadila město Hradec Králové svými vojáky. Armáda hledala vhodné rekruty z řad místních mužů. Občané je museli živit nebo jim platit stravu. To Hradec zachránilo před zpustošením až do roku 1762, kdy bylo město vypáleno. Hradec prý hořel a doutnal dva dny, někde prohořelo vše až do sklepů. Podpisem hubertusburského míru byla sedmiletá válka oficiálně ukončena. Pruské vpády do země přinutily Josefa II. k rozhodnutí vybudovat v letech 1765–89 z Hradce Králové vojenskou pevnost.

Bitva 1866

Bitva se odehrála 3. července 1866 severozápadně od pevnosti Hradec Králové. Šlo o rozhodující střetnutí mezi rakouským císařstvím a saským královstvím na straně jedné a pruským královstvím na straně druhé. Počtem vojáků (436 000 mužů), kteří se účastnili této bitvy, jde o největší střetnutí na území Čech a Moravy, zároveň byla druhou největší bitvou 19. století. Poprvé v historii na českém území působil Červený kříž, který se významně podílel na zdravotní pomoci vojákům. 


1. republika 

Určující vliv na nový vývoj HK měla osobnost starosty Františka Ulricha ve spolupráci s moderními českými architekty Janem Kotěrou a Josefem Gočárem. Město dosud malé svým rozsahem získalo velkoměstský ráz a oprávněnou pověst salónu republiky. Hradec Králové několikrát navštívil i prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk.